Domů / O životě / Rozčarování

Rozčarování

Krůček po krůčku,
tichounce,jemně,
vcházím do tvé duše.
Jen ať tam zapustí mé já
kořeny pevně.
Jen si mě pamatuj.

Ty ale botu okovanou
nazouváš po letech.
Na cáry trháš
pavučinu něhy,
surově šlapeš po mých snech.
Jenom mě nelituj

Zpřetrhám nitky,
co k sobě nás poutaly.
Dnes už vím milý-
jak vlásek kojencův,
tak tenké byly.
Nikdy jsi nebyl zcela můj.

O admin

Shlédněte také

Už půl roku

Už půl roku usínám sám, už půl roku sám se budím, už půl roku nikým …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *