Krůček po krůčku,
tichounce,jemně,
vcházím do tvé duše.
Jen ať tam zapustí mé já
kořeny pevně.
Jen si mě pamatuj.
Ty ale botu okovanou
nazouváš po letech.
Na cáry trháš
pavučinu něhy,
surově šlapeš po mých snech.
Jenom mě nelituj
Zpřetrhám nitky,
co k sobě nás poutaly.
Dnes už vím milý-
jak vlásek kojencův,
tak tenké byly.
Nikdy jsi nebyl zcela můj.