Pro maminku

Malujeme malovánky, modrou barvou nebe. Modrou nebe – nejkrásnější, maminko, jen tebe.

Moje mamčo, maminko, popřeji ti malinko. Nebudu už zlobit, lhát, chci se jenom s tebou smát. S taťkou se mnou žádný zmatek, vždyť je dneska svátek matek.

Moje milá mamičko, ty jsi moje srdíčko. Dneska máš ten slavný svátek, kdy chci ti popřát na Den matek.

Pro tebe, maminko, za tvou lásku, mám dnes kytičku a pusu na oplátku.

Podávám Ti, mámo, růži, zkus se usmát, to Ti sluší. Já mám mámu tuze krásnou, když se směje, všichni žasnou. Já mám mámu nejkrásnější, mému srdci nejmilejší.

Utrhnu dnes konvalinku, pro koho? No, pro maminku. Utrhnu i petrklíč, ať nechodí nikdy pryč. Utrhnu jí sedmikrásku, za tu její velkou lásku. Až ty květy neunesu více, dám ji pusu na obě líce.

Maminka moje to je kytička, stará se o mě její ručička, když jí mám u sebe dobře se daří, ať slunce svítí či hvězdy září.

Jahůdka červená v zelené peřince, já si ji utrhnu a dám ji mamince. Za lásku, starosti a za pohlazení, bez mámy na světě radost není.

Král má korunu, anděl má nebe, a já mám, maminko, nejradši Tebe!

Už vím, dám dopis na zrcadlo či do košíčku na šití však žel, dosud mě nenapadlo, co psát, jak dopis začíti.   Maminko moje milovaná, a v zubech konec násadky, přemýšlím; stránka nenapsaná čeká a čeká na řádky.   Přeji Ti v den Tvého svátku – ve slově Tvého velké …