jsem opuštěným poustevníkem jenž ponurou krajinou bloudí touha žít prchá děravým víkem když člověk bez srdce jiného soudí na pouti životní mi dochází sil já hlupák netušil že křivda tak tíží přemýšlím o tom jaký jsem byl a v myšlenkách mých se samota plíží sám svému cíly směle jdu vstříc …
Přečíst