Svěšená ramena odevzdáním bolesti víc už neunesu slzám v očích nezabráním, rozutekly se podél nosu. Zaslech jsem dnes,že prej nasr.ností na včerejšek voe čas neztrácej bude ještě hůř,nezoufej. Že prej budoucnost je jen splátka za chyby minulosti o tom je každého život platit,platit rozervaností. A pak že můj pláč nemá …

Když se jeden tak zasní nepřipadá mu ani zvláštní vyslovené nezvyklé přání té jediné, velmi milé paní ze všech přítomných dam Prý ihned pokusit se mám oslovit ji skutečnou básní Hned nato opustila sál Pak šla a šla, stále dál až došla, neví se kam Teď nemám ani zdání jak …

Krůček po krůčku, tichounce,jemně, vcházím do tvé duše. Jen ať tam zapustí mé já kořeny pevně. Jen si mě pamatuj. Ty ale botu okovanou nazouváš po letech. Na cáry trháš pavučinu něhy, surově šlapeš po mých snech. Jenom mě nelituj Zpřetrhám nitky, co k sobě nás poutaly. Dnes už vím …

My dva se hledáme, má lásko! Hledáme a nemůžem se najít. Snad přilákám Tě svou básní, která mi dodává sílu jít; či magnetofonovou páskou, kterou jsi mi pouštěl tolikrát, když říkal´s mi, jak hodně mě máš rád. Ty říkal jsi mi hezká slůvka, kterým se lehko uvěří. Pak náhle zmizel …

Poraněnou Lásku, jíž jsou v patách vlci, skryje do koruny opuštěných srdcí. Závoj ze slz deště, padá z její tváře, dokud neutichne, Romeovo nářek, nosí na ramenou, srdce osamělá, vyrytými jmény, do bílého těla. Křehká kůra strádá, křivdou Lásky padlé, hrdě čelí živlům, posvěcených ďáblem. Nikdy nespočítá, nepopsané listy, oplakává …

Ptám se tě víš-li má lásko bývalá že tě z mé mysli neumím vymazat Kde se skrýváš? Čí tělo hladíš čí ústa líbáš čí duši raníš? Ptám se tě víš-li že moje oči- dvě černé vdovy jsou jako fontána co stále chrlí gejzíry soli

Už půl roku usínám sám, už půl roku sám se budím, už půl roku nikým nevítán, už půl roku usmát se nutím. Už půl roku necítím vášeň, už půl roku necítím radost, už půl roku piji jak blázen, už půl roku nemám s tím starost. Už půl roku ve vzduchoprázdnu, …

Zde nesoutěžím To bezpečně vím Zveřejnit báseň máš to není přece mariáš Nikoho nepřebiješ snadno to i přežiješ když skoro nic nemáš Vynes, co v ruce máš Ač verše jsou jen přísloví nebo zahrávání se slovy schválně, kdo to zodpoví Nic zlého k tomu nepoví Ať se mnozí zamyslí Já …

Tisíce jmen má dívka nevidomá, láska je pitomá všudepřítomná. Ve mě v tobě v nás. Vražedná vášeň je jako sršeň jehož bodnutí může zabít. Prostě nemůžu tě nemít. Ve tmě, v domě srdečních krás. Miluji milování milováním nikdy tomu nezabráním prostě to takhle cítím. Snad mě jednou pochopíš….

Sedím, však radši bych běžel, běžím, však radši bych ležel, ležel vedle Tebe a slyšel Tvoje srdce, naslouchal, jak dýcháš a hladil Tě po ruce. Konec těchhle tlachů, vždyť to musíš znát, proč to dělám, protože Tě mám rád…